Středoasijský pastevecký pes – povaha, péče, výcvik, zkušenosti, nemoci

Má vyšší tendenci ke štěkání. Cizí psy příliš netoleruje a ideální je, pokud vyrůstá odmalička ve společnosti jiných zvířat. V rodině si zvykne a dokáže vycházet i s dětmi, ale neustálý dohled by měl být samozřejmostí. Má krátkou nebo středně dlouhou srst. Je vhodný i pro celoroční pobyt venku. Dožívá se relativně vysokého věku a chlubit se může také dobrým zdravím. Pes je vhodný jen do rukou zkušeného chovatele.

Vzhled, velikost, srst a druhy

Je to velký pes s mohutnou postavou a osvaleným tělem. Velikostí jde o nepřehlédnutelného psa s masivní hlavou. V kohoutku může měřit středoasijský pastevecký pes 65 až 70 cm. Samci jsou oproti fenám výrazně mohutnější a mohou mít na výšku i více než 70 cm. Hmotnost dospělého jedince může být 50 až 80 kg. Růst středoasijského pasteveckého psa probíhá přibližně do 3.–4. roku života. Je to symetrické plemeno s optimálním poměrem výšky a délky těla. Hřbet je rovný, široký a ke kořeni ocasu mírně klesá. Ocas může být zatočen směrem nahoru. V mnoha zemích se kupíruje. Hlava má hranatější tvar. Silná, objemná ústa a čenich na tváři dominují. Uši psa mají tvar trojúhelníku. Jsou středně velké, svěšené a posazené poměrně nízko. Kupírování uší je ještě dnes v některých zemích praktikováno a bráno za standard.

Srst je hrubá až drsná, ale rovná. Kudrnatá srst může být považována za vadu. Pes má velmi hustou podsadu, díky čemuž skvěle odolává i mrazivému počasí a vlhkosti. Existují dvě variety na základě délky srsti. Krátká srst má od 3 do 5 cm, dlouhá srst středoasijského pasteveckého psa má 7–10 cm. FCI standard připouští jakoukoli barvu srsti a kombinace vyjímaje modrou a hnědou. Jinak se však setkáte se středoasijským pasteveckým psem bílé, černé, šedé, rezavé, žíhané, strakaté nebo vlkošedé barvy. Kromě jednobarevné variety jsou běžné také kombinace a skvrny či stínování.

Vzhledem k tomu, že se vyskytuje v mnoha zemích střední Asie, existuje několik typů tohoto psa, přičemž se v některých vizuálních i povahových aspektech odlišují. Nesou si také často vlastní názvy na základě původu či regionu, kde se chovají. Toto plemeno je známé také pod názvem turkmenský alabaj (také turkmenský vlkodav). Ke skupině Asiatů, kteří podobné charakteristiky splňují patří i tádžická dachmorda, kazašský tobet, tadžický alabaj či jiní psi pocházející z daného regionu střední Asie. Velmi často bývá středoasijský pastevecký pes srovnáván s kavkazským ovčákem. „Kavkaz“ je však výrazněji osrstěný a mohutnější. Zároveň je to samostatné plemeno uznáno FCI standardem.

Zdraví, nemoci a věk

Vysoká odolnost těchto psů je hlavním důvodem, proč jsou dlouhodobě využívány v zemích střední Asie jako spolehliví partneři při hlídání stáda nebo jako ochranáři majetku. Jsou to velmi houževnatí psi, kteří bez větších problémů odolají nepříznivým vlivům počasí. Setkat se u nich lze s dědičnými onemocněními typickými pro velká plemena.

Středoasijští pastevečtí psi jsou velkým plemenem, které se může těšit z relativně vysokého věku dožití 12 až 15 let. Pokud se psům tohoto plemene vyhýbají dědičná onemocnění, jedná se o velmi životaschopná zvířata. Vždyť v zemích svého původu fungují často v zasněžených podmínkách, kde teplota klesá hluboko pod nulu.

Povaha a chování

Tito psi jsou nebojácní a enormně odolní. Svůj původní účel, hlídání stáda a ochrany majetku, dokážou statečně plnit dodnes. V Kyrgyzstánu, Turkmenistánu i jiných zemích střední Asie jsou to dodnes psi, kteří dokáží zastrašit i vlky či jinou divokou zvěř. Ani větších predátorů se nezaleknou. Navzdory dobré socializaci obvykle vycházejí dobře jen se zvířaty a psy, se kterými vyrůstají odmalička. Cizí psi či nečekané návštěvy odmění hlasitým štěkotem a svůj teritoriální instinkt projeví naplno. „Návštěvu“ na pozemku mohou vyhodnotit jako nebezpečí. Netřeba je však označovat za agresory. Jsou houževnaté, proto je na ně ve společnosti jiných lidí třeba dohlížet.

Mají vysoké pracované nasazení a své území oddaně chrání, stejně jako svého pána či majetek. Středoasijští pastevečtí psi jsou hrdí a sebevědomí, proto je důležité, aby si prošli tréninkem poslušnosti a svého pána poslouchali na slovo. Ovládání tak velkého psa je velmi důležité. Tito psi mají větší sklony ke štěkání, protože rádi upozorňují na různorodé podněty z jejich okolí. Obecně jsou však klidní, trpěliví a skromní. Je to sice středně aktivní rasa, ale pohybu vyžaduje hodně a v prostoru se bude pravidelně procházet, kontrolovat a zvědavě pozorovat, co se děje za plotem. Navzdory svým rozměrům jsou velmi vytrvalí a dokážou vám dělat společnost na dlouhých procházkách nebo na výletech v přírodě.

Výchova, výcvik a péče

Při výchově i výcviku je třeba se připravit na to, že turkmenský alabaj a obecně tento druh „Asiatů“ jsou plemena s vlastní hlavou. Jejich míra nezávislosti a samostatnosti přerůstá často až do tvrdohlavosti a dávka trpělivosti a odhodlání bude při jejich tréninku zapotřebí. Možná i více než u jiných známých tvrdohlavých plemen. Mají v sobě zakořeněný silný ochranářský instinkt. Je vhodné s nimi podstoupit základní trénink poslušnosti a zajistit jim brzkou socializaci. Pes musí pochopit, kdo je „alfou“ smečky. Jsou to nezávislí strážci, ale pán musí být vždy autorita. Nejsou zcela vhodní pro služební výcvik, stopování nebo kynologické sporty.

Při tréninku volte metodu odměňování a pochvaly. Jeho schopnost učit se je ve vysoké míře ovlivněna hrdostí a nezávislostí. Trénujte vždy s nenakrmeným psem, aby pro něj odměna byla motivací. Při tréninku je důležitá důslednost a pravidelnost. Agresivní přístup majitele u psa povzbudí jeho impulzivní chování nebo bude následně bázlivý. Takové zvíře je potom velmi nepředvídatelné a mnohé situace může vyhodnotit nesprávně. Má silně vyvinutý ochranářský instinkt. Pokud má zvíře sklon reagovat na některé podněty podrážděně, usměrňujte a tlumte ho. Pes si dokáže vytvořit míru, na jejímž základě vyhodnotí, kdy má reagovat.

Rozhodně to není pes, který by patřil do rukou majitele začátečníka nebo dítěte. Vyžaduje zkušeného chovatele, který přesně bude vědět, k čemu bude tento „obr“ sloužit. Zároveň pro psa musí být majitel absolutní autoritou. Péče o srst není třeba přehánět, ale i tohoto „velikána“ potěší, pokud mu kožich čas od času překartáčujete a pročešete. V období línání je vhodné česáním pomoci psovi srsti se zbavit, aby se zbytečně netvořily chomáče. Dbejte o pravidelný a dostatečný přísun živin v podobě kvalitního krmiva. Jídelníček by měl obsahovat také syrové maso a dávku minimálně dvakrát do dne.

Středoasijský pastevecký pes do bytu či do domu? Pro koho je toto plemeno vhodné?

Stísněné prostory, byt či interiér domu určitě nejsou životní prostor, který by tomuto statnému psovi vyhovoval. Velkému pozemku, zahradě a tedy volnému výběhu se maximálně potěší. Stačí, když mu zajistíte pohodlný přístřešek, kde se ukryje před sluncem či deštěm. Je to pes vhodný pro celoroční pobyt venku. Hustá srst ho před vlivy počasí ochrání. Samotu zvládá bez problémů. Je totiž samostatný a nezávislý. Základy tréninku poslušnosti jsou nezbytností. Přestože nemá vždy největší ochotu učit se, správná metoda ho dokáže přesvědčit.

Na výchovu je to pes poměrně náročný pro jeho temperament a nezávislost. Klíčová je raná socializace s jinými psy i lidmi, následně také důsledný trénink poslušnosti. Vyžaduje zkušeného chovatele, který jasně stanoví hranice a bude vědět, jak toto hrdé plemeno zvládnout. Důležitý je pozitivní vztah se vzájemným respektem. Je věrný, oddaný a nebojácný, ale majitelovo pohlazení a pozornost dokáže vždy ocenit. Má silné ochranářské pudy a i proto se v mnoha zemích stále využívá jako hlídací pes různých areálů, rodinných pozemků či farem.

Není to typický pes k dětem, ale v závislosti na výchově a míře socializace je možné, aby byl psem do rodiny. Náruživý společník jako labrador nebo zlatý retrívr to však nikdy úplně nebude a ve společnosti dětí je lepší mít psa pod dozorem i vzhledem k jeho velikosti, protože může nechtěně ublížit. Srst pravidelně vyčesávejte a kontrolujte chrup zvířete. Pro toto 50 až 80kg zvíře budete potřebovat dostatek krmiva. Toto plemeno dospívá až do 3–4 let svého života, proto zpočátku dbejte na přísun krmiva s nižším obsahem vápníku, aby zvíře nerostlo rychle. Zaměřte se také na kvalitní bílkovinnou stravu s obsahem masa (BARF). Psovi můžete v pravidelné dávce podávat i kloubní výživu pro lepší kondici (poraďte se s veterinářem) kloubů, kostí a svalů. Krmte minimálně dvakrát do dne. Připravte se, že středoasijský pastevecký pes bude mít vysokou spotřebu krmiva, což se projeví i na výdajích.

Nejčastější otázky – FAQ

Představuje pro vás plemeno středoasijského pasteveského psa zajímají volbu? Rádi byste se dozvěděli více o povaze tohoto plemene a jeho vlastnostech? Chcete vědět, jak dlouho středoasijský pastevecký pes žije? V našem článku se dočtete základní informace o tomto plemeni. Budeme rádi, když nám dáte vědět, jaké jsou vaše praktické zkušenosti s chovem tohoto plemene. Vaše rady a doporučení mohou pomoci i ostatním čtenářům a zájemcům o toto plemeno. V případě otázek se zapojte do diskuse pod článkem.

Galéria obrázkov

Ďalšie články z kategórie Psí plemena

Nejlepší psi do bytu. Pes k dětem, co neštěká a nelíná

Nelínající plemena psů – psi s vlasy vhodní i pro alergiky

Americký pitbulteriér – povaha, péče, výcvik, zkušenosti, nemoci

Dobrman – povaha, péče, výcvik, zkušenosti, nemoci

Australský ovčák – povaha, péče, výcvik, zkušenosti, nemoci