Norská lesní kočka – povaha, vzhled, péče, zdraví

Je to od přírody lovec se silnými loveckými instinkty a má rád přírodní prostředí. Má dlouhou, hustou a odolnou srst, která kočku ochrání i před nízkými teplotami. Dokáže se však skvěle adaptovat a s dostatkem aktivit a pohybu nebude mít problém ani v prostředí bytu. Norské lesní kočky pocházejí historicky ze severu Evropy. Tam se využívaly k lovení myší na farmách nebo jako společnost námořníků.

Povaha

Navzdory svému obřímu vzhledu překvapí svou přátelskou a přítulnou povahou. Je velmi společenská a je ráda za přítomnost majitele i členů rodiny. Což znamená, že někdy jí vaše přítomnost stačí a nepotřebuje vám stále ležet na kolenou. Ne vždy má náladu na tulení a mazlení. Je velmi samostatná a nezávislá. Je to tolerantní obr, který se necítí ve společnosti jiných koček či psů ohrožen a nemá problém ostatní zvířata tolerovat. Pozor, máte-li doma akvárium nebo klec s hlodavcem, norská lesní kočka své lovecké instinkty neskrývá, proto mohou být tato zvířátka v nebezpečí.

Postarejte se o to, aby se norská lesní kočka nenudila. Pohyb je pro toto plemeno přirozenou součástí dne. Šplhání, skákání a zdolávání překážek ve výškách má v rámci svých pohybových aktivit velmi v oblibě. Ve volném výběhu si užije zábavy dostatek, ale v bytě jí zabezpečte hračky, škrábadla či kočičí stromy. Hraní je jednou z aktivit, kterou dokážete také zaměstnat její bystrou mysl. Je velmi tichá a mňoukání či jiné zvuky vydává až v okamžiku, kdy jí něco nevyhovuje nebo jí vysloveně něco chybí.

Vzhled a srst – černá šedá, červená

Na první pohled může v mnohém připomínat mainskou mývalí kočku. Důvodem je především polodlouhá a huňatá srst. Norská lesní kočka má statnou a robustní postavu. Důkazem, že se nejedná o žádné malé kočičky, je i průměrná hmotnost tohoto plemene. Kocouři mohou vážit 7 až 9 kg. Hmotnost koček se pohybuje od 4 do 6 kg. Délka těla je od 35 do 45 cm (bez ocasu). Dospělost dosahuje kolem 3.–4. roku života. Tělo prodlužuje mohutný a huňatý ocas. V kohoutku může být výška tohoto plemene 30 až 35 cm. Hrudník je široký a výrazně osrstěný – tvoří límec. Tělo je paradoxně nesymetrické, protože zadní končetiny jsou delší než přední. Středně velké uši jsou zaoblené na špičkách a z vnitřní strany disponují chomáči srsti.

Srst norské lesní kočky má dvojitou podsadu. Je odolná vůči chladnému počasí a také vlhkosti. Barevných variací je velké množství. Vyskytují se především přírodní barvy, melírovaná srst a kombinace barev – černá, bílá, šedá, červená, jantarová, modrá, krémová. Vyskytuje se i zbarvení harlekýnů, skvrny, tečky nebo tygrování. Standard plemene nepovoluje jen hybridní zbarvení, které indikuje páření s jinými plemeny – čokoládová hnědá, skořicová, plavá, levandulová. A to i v případě, že toto zbarvení obsahuje prvky bílé barvy.

Péče a zdraví

Norská lesní kočka je typickou venkovní kočkou, která si poradí i s nízkými teplotami. Díky husté srsti pro ni nepředstavuje pobyt venku problém a nekonečnému množství aktivit se jistě potěší. Dokáže se přizpůsobit a ani prostory bytu nejsou pro ni trest. Potřebuje dostatek pohybu a příležitostí pro mentální i fyzické vyžití. Čerstvý vzduch by jí chybět neměl. Dopřejte jí hračky, kočičí stromy nebo vysoká škrábadla. Je aktivní a ráda si s vámi zahraje. Není to mazlíček za každých okolností a někdy jí stačí, je-li ve vaší blízkosti. Pro pohlazení si přijde. Velmi dobrý vztah bude mít také k dětem. Rozumět si bude také s jinými kočkami či psy (pokud jsou dobře socializováni).

„Norka“ je velmi samostatná a neskrývá své lovecké instinkty. Máte-li v domě rybičky nebo hlodavce, pro kočku představují kořist a těžko ji přesvědčíte o opaku. Toto plemeno je velmi bystré, ale povely od vás ochotně přijímat nebude. Dokážete ji však naučit například na kočičí vodítko. Srst norských lesních koček je odolná a kočky se zvládají o ni starat samy. Přesto je vhodné kočku alespoň jednou za týden pročesat a vykartáčovat. V době línání je ztráta srsti výraznější, což v bytě či na svém oblečení zaručeně zpozorujete.

Kočky norského lesního plemene se přirozeně dožívají věku 13 až 16 let. Je to sice velmi zdravé plemeno, ale za léta šlechtění se u něj vyskytlo několik častějších onemocnění. Jednou z nich je hypertrofická kardiomyopatie, což je onemocnění srdečního svalu zvířete. Vyskytuje se také porucha ukládání glykogenu typu IV v játrech a svalech. I proto se tato nemoc pojmenovává jako GSD IV. Tento problém může vést až k dysfunkci některých orgánů a následné smrti. Jedná se o dědičné onemocnění podmíněné genetikou. „Norky“ ocení, pokud jejich strava bude obsahovat kvalitní masitou složku. I při výběru krmiva by bílkoviny v podobě masa měly být na prvním místě.

Nejčastější otázky – FAQ

Zajímáte se o plemeno norské lesní kočky? Zaujalo vás svou povahou či vzhledem? Chcete vědět, kolik let se toto velké plemeno kočky dožívá nebo chcete ověřit, zda je kočka vhodná do bytu? V našem článku se vše podstatné dozvíte. Máte-li otázky, neváhejte a zeptejte se v diskusi pod článkem. V případě, že máte zkušenosti s plemenem norské lesní kočky, budeme rádi, pokud se podělíte o své názory, tipy a rady.

Galéria obrázkov

Ďalšie články z kategórie Kočičí plemena

Kočka domácí – povaha, vzhled, péče, zdraví

Sphynx – povaha, vzhled, péče, zdraví

Devon Rex – povaha, vzhled, péče, zdraví

Sibiřská kočka – povaha, vzhled, péče, zdraví

Ruská modrá kočka – povaha, vzhled, péče, zdraví